Alergie a intolerance: Co byste měli vědět, než se vzdáte jahod nebo chleba

Alergie vs. intolerance: V čem je ten rozdíl?

Na první pohled to může vypadat stejně – po jídle nebo kontaktu s určitou látkou vám není dobře. Bolí břicho, svědí kůže, nemůžete dýchat nebo jste prostě bez energie. Jenže to, co se v těle děje, je úplně jiný příběh. A právě ten rozhoduje o tom, jestli jde o alergii, nebo intoleranci.

Zatímco alergie je prudká reakce imunitního systému, který omylem vyhodnotí neškodnou látku jako nebezpečného nepřítele, intolerance má na svědomí nedostatek enzymu nebo přecitlivělost trávicího traktu. Tělo prostě není schopné danou látku správně zpracovat – a dává to najevo později a jinak.

Intolerance: Když si tělo s něčím prostě neporadí

Potravinová intolerance je mnohem běžnější, než si lidé myslí – a často bývá zaměňována s alergií. Jenže zatímco alergie je záležitost imunitního systému, u intolerance jde spíš o narušené trávení nebo metabolismus. Tělo se jednoduše nedokáže s určitou látkou správně vypořádat – a dá to znát.

Mezi nejčastější potravinové intolerance patří:

• Laktózová intolerance – tělo nemá dostatek enzymu laktázy, který štěpí mléčný cukr. Výsledkem je nadýmání, bolest břicha, průjem nebo pocit „nafouknutého balónu“ po mléčných výrobcích.

• Fruktózová intolerance – problém s trávením ovocného cukru. Po ovoci, medu nebo některých sirupech může přijít nevolnost, průjem či bolesti břicha.
• Histaminová intolerance – tělo nedokáže odbourat histamin, který se přirozeně vyskytuje v některých potravinách (např. červené víno, čokoláda, fermentované sýry). Výsledkem mohou být bolesti hlavy, vyrážka, bušení srdce nebo únava.
• Glutamanová intolerance (MSG) – někteří lidé reagují na glutaman sodný (často v asijských jídlech nebo polotovarech) bolestí hlavy, tlakem na hrudi nebo pocením.

Jak intoleranci odhalit? Nejčastěji pomocí tzv. eliminační (vylučovací) diety – určité potraviny na čas vysadíte a sledujete, co se změní. Skvělým pomocníkem je i potravinový deník (food diary), do kterého si zapisujete, co jíte a jak se po tom cítíte. Tělo vám většinou dá odpověď samo – jen mu musíte chvíli naslouchat.

Nejčastější alergie a jejich příznaky

Alergie se mohou projevit na kůži, v dýchacím systému nebo trávicím traktu. Některé jsou sezónní, jiné celoroční.

Mezi nejběžnější patří:

• Alergie na pyl – typická pro jaro a léto. Projevuje se vodnatou rýmou, slzením očí, jejich svěděním, škrábáním v krku nebo dráždivým kašlem. Často bývá zaměňována za běžné nachlazení.

• Potravinové alergie (např. na ořechy, mléko, lepek) – mohou způsobit otoky rtů a jazyka, kopřivku, nevolnost, zvracení nebo dokonce dušnost. U některých lidí mohou být život ohrožující.

• Alergie na roztoče a prach – projevuje se přetrvávajícím kýcháním, ucpaným nosem, svěděním očí či krku. Nejčastěji se zhoršuje doma, zejména v ložnicích a místnostech s koberci nebo čalouněným nábytkem.
• Alergie na zvířata – nejde jen o srst. Alergii mohou vyvolat i sliny, moč nebo šupinky kůže zvířat. Typickými příznaky jsou časté kýchání, rýma, ekzémy nebo i astmatické záchvaty.
• Alergie na léky – může být velmi různorodá. Od svědivé vyrážky a otoků až po závažnou reakci zvanou anafylaxe, která vyžaduje okamžitou lékařskou pomoc.

A věděli jste, že existuje i alergie na chlad, slunce nebo dokonce vlastní pot? Ano, lidské tělo je někdy opravdu kreativní – a bohužel i v tom, jak si komplikuje život.

Jak se dělají testy na alergii?

Pokud máte podezření, že vám nějaká potravina, pyl nebo třeba zvíře nedělá dobře, nejlepší první krok je návštěva alergologa. Ten vám pomůže odhalit, co za tím opravdu stojí. A jaké testy vás mohou čekat?

• Kožní testy (tzv. prick testy) – na předloktí se nanesou malé kapky různých alergenů a lehkým vpichem se látky dostanou pod kůži. Pokud se objeví zarudnutí nebo pupínek, je to známka reakce.
• Krevní testy – v laboratoři se měří hladina IgE protilátek, které tělo vytváří při alergické reakci. Výsledky mohou napovědět, na co jste citliví.
• Provokační testy – probíhají pod lékařským dohledem. Pacient je cíleně vystaven podezřelému alergenu v kontrolovaném prostředí, aby se sledovala reakce.

Testy na intoleranci jsou složitější – spíš než „rychlotest“ je třeba dlouhodobé sledování, případně pomoc výživového poradce.

Nejčastější typy alergií v ČR

Alergie jsou v České republice na vzestupu – postihují stále více lidí napříč věkovými skupinami. Některé se objevují sezónně, jiné trápí celoročně. Níže najdete přehled nejběžnějších typů alergií podle odhadů České imunologické asociace (ČIA) z roku 2023.

Co na alergii zabírá?

Dobrá zpráva – i když alergii nevyléčíte, můžete ji účinně tlumit. Nejběžnější pomoc:

• Antihistaminika – prášky, kapky, sirupy (Zyrtec, Aerius, Xyzal…)
• Nosní spreje – proti alergické rýmě (např. Avamys, Nasivin Allergy)
• Oční kapky – proti svědění a slzení očí
• Kortikoidy – u silnějších reakcí (na předpis)

Pro děti existují speciální formy – sirupy, kapky, i přírodní varianty.

A co prevence?

Základem je přizpůsobit se prostředí a poslouchat vlastní tělo. Větrejte raději brzy ráno nebo večer, kdy je koncentrace pylu ve vzduchu nižší, a pokud to jde, pořiďte si pylové sítě do oken. Povlečení perte alespoň jednou týdně, abyste se zbavili alergenů, které se v něm usazují. Mějte po ruce antihistaminikum, například Zodac, pro případ, že se příznaky nečekaně zhorší. A pokud vyrážíte na výlet, sledujte pylovou předpověď – může vám výrazně ulehčit den.

Váš vztah k vlastnímu tělu začíná pochopením

Alergie ani intolerance nejsou „rozmazlenost“. Jsou to reálné reakce těla, které si zaslouží naši pozornost. Když víme, co nám škodí (nebo nesedí), můžeme se cítit lépe, být energičtější a hlavně – bez zbytečného trápení. Znalost vlastního těla je klíč ke zdravějšímu životu. A když nás občas svědí nos nebo bolí břicho po sklenici mléka, není to slabost – je to informace. A tu můžeme využít.